Přírodní památka (4,8 ha, vyhlášeno v roce 1991) - geologická lokalita. Na křemencové podloží nasedají pískovce, v několika místech jsou zachovány příbojové zóny cenomantského moře.
Status: zničeno dětmi
Chráněná geologická památka v Rabštejnské Lhotě Při východním okraji obce Rabštejnská Lhota, v místě zvaném , Na skalkách", nověji "Mořské pobřeží", se v minulosti těžil rozpadavý pískovec (písek), případně i podložní tvrdé křemence. Staré lůmky i vyčnívající skalky jsou již dnes značně zarostlé vegetací. Z geologického hlediska jde o jednu z nejpozoruhodnějších lokalit v Železných horách, a proto chráněnou jako přírodní výtvor. Na staré, tvrdé, prvohorní křemence světlešedé barvy, podobné těm, jaké se těžily v nedalekém lomu Podhůra, nasedají nesouhlasně geologicky mnohem mladší, druhohorní, žlutohnědé až narezavělé pískovce. Křemence bývají často rozpukány a trhliny v nich vyhojeny bělavým kremenem, který lokálně žebrovitě vyčnívá z matečné horniny. Křemencové skály jsou zpevněny usazeninami dávného prvohorního moře z období přibližně před 470 miliony lety. Cenomanské pískovce vznikaly mnohem později, a to jako mělkovodní sedimenty, před zhruba 95 miliony lety v druhohorách, kdy naši krajinu zaplavilo další rozsáhlé moře. Mezi oběma mořskými záplavami byly Čechy po dobu více než 300 milionů let souší (pevninou) s převážně subtropickým až tropickým podnebím. Prvohorní křemencové skalky byly místy příbojem druhohorního moře dokonale ohlazeny a jejich úlomky opracovány až ve valouny proměnlivé velikosti, jak je můžeme dodnes v oblasti této lokality pozorovat. V cenomanských pískovcích bývají ojediněle zachovány zuby pradávných žraloků, případně i otisky schránek mořských měkkýšů. Zbytky organizmu v ordovických křemencích jsou na této lokalitě velmi vzácné; jde o stopy po lezení mořských bahenních červů, tzv. skolitů.
RNDr. Jindřich Vodička
CSc. RNDr. Karel Pošmourný, CSc.
Velký palouček:
Liščí skála:
Moučná skála:
A jak to zde vypadalo dříve:
05.08.2001
