Tato ves se nachází asi 8 km od Chrudimi mezi Rabštejnkem a Licibořicemi. Prochází jí hlavní severojižní magistrála, která nedávno získala nový povrch. Leží na hranici Železných hor (náš dům v nich už je). Ke kulturním institucím obce patří hostinec, obchod a klubovna oddílu Orion. Dále zde máme nádrž sloužící k rozmnožení žab, užovek a komárů, v zimě někdy i k bruslení. Samozřejmě je zde i fotbalové hřiště a občas i FC Igor a spol. Vlastníme také hasičskou zbrojnici a SDH. Naše osada spadá spolu s Rabštejnkem do obce Rabštejnská Lhota. To je jen o trochu větší díra. A jen pro přesnost: moje vesnice se jmenuje Smrkový Týnec, také ji říkáme Tejnice. Jiný název opravdu neexistuje!
Autor: Petr Ventluka ml., Smrkový Týnec
Že ves tato jest úctyhodného stáří, svědčí její jméno, jež dokazuje, že tu bylo prosté staročeské opevnění příbytků neboli otýnění. Před válkou třicetiletou, ač ves nebyla příliš veliká, přece byla z největších ve svém okolí.
V známé době historické náležela ke zboží rabštejnskému a později slatiňanskému. Ač ves tato jest stará, připomíná se (dokladů ze starší doby nemáme) od roku 1430.
Roku 1547, když obci chrudimské zabaveny byly její statky pro účast na nezdařené vzpouře proti Habsburkům (zabaven i Týnec), založena byla registra platů ze statků. Podle nich bylo v Týnci 10 osedlých, kteří platili ročně 2 kopy 21 groš úroku, robotovali ročně 55 dní a odváděli vrchnosti 55 slepic.
Válkou třicetiletou rozbořem a zpustošen byl grunt Pavlovský (měl 28 korců polí), Majáčkovský (24 korce), Stehlíkovský (22 korce), pak chalupy Ondráčkovská (12), Novákovská (9), Pivnačovská (7), takže roku 1654 byli v Týnci toliko hospodáři: Mikuláš Písařů (měl 30 korců polí), Tomáš Písařů (28), Jan Rychtář (28) a Jan Menšík (22).
Měl-li Týnec před válkou třicetiletou 10 domů, měl jich roku 1789 jen 9, r.1833 pak 15 se 106 obyvateli, r.1870 bylo tu v 18 domech 137 obyv., r.1890 ve 24 domech 159 obyvatelů, r.1910 ve 33 číslech 206 obyv.
Chrudimsko a Nasavrcko
25.06.2001