8. května 2002

Tak tady bydlíme...
Our dormitory.

...a kolem týhle hrůzy každej den chodíme...
Our every day way.

...a takhle se stravujeme :-)...
Our food :-).

...a takový výhled máme z okna při obědech :-).
Our view during lunch time :-)

Dělal jsem si srandu, sem na jídlo nechodíme :-(. To bychom měli dost
daleko.
Corinthia Towers hotel.

A to už jsme na výletě - Vyšehrad - rotunda
Vysehrad - Romanic building

Tady se nesmí fotit, ale je to i tak vyfocený...
Vysehrad - inside the church -taking photos forbidden

Takové dveře bych chtěl mít doma.
Vysehrad - church - door

Kdožpak že slavný je tu pochován ? (Hynku, Viléme, Jarmilo !)
Vysehrad - cemetery where some well-known persons are buried.
for example: Karel Hynek Macha - Czech poet

Toto není krásný výhled. Je to šeredný výhled.
View from Vysehrad towards Pague castle.

Aaah, sem chodíme do školy (ale jen někdy).
Our school - part 1

Tady se zase zabil kaskadér :-o.
Jirasek bridge - a film was cranked here.

"Umělci" zpívají v parku.
"Pop stars" in Charles sqare park.

A konečně také něco pro strojaře !
Czech technical museum

Ale i tady si přijdeme na své. Jen pohleďte na kulisový mechanismus !
Clock

Brrr, to je ale vejška.
Zizkov tower

Ale výhled není rozhodně nejhorší.
View from Zizkov tower.

O tomhle jsem si myslel, že je to krematorium
a on je to zatím jenom kostel.
Jiriho z Podebrad square - church

Ach ty krásné paneláky v pozadí.
Holiday Inn hotel and prefab houses.

Tohle je taky naše škola (sem chodíme často :-)).
Our school - part 2

A na závěr ještě jedna naše škola...
Finally: Our school - part 3
Následující text napsal kamarád Honza Kuncl:
Prag - trip 2002
(Pavel to nazval Trip of Prag)
Je 8. 5. 2002 rano, tak kolem půl deváté. V podstatě je to den jako
jiný až na to, že byl státní svátek (konec II. světové války) a ja a
moji kamarádi z kolejí v Podolí jsme se vydali prohlédnout Prahu.
Díl první - Corinthia
Pavel (zvaný též Koldin) udělal hned fotku naších kolejí a já bydlím
v té úplně zadní vlevo. Z Podolí jsme vyrazili ve třech v sestavě Já,
Pavel a Dejv (zvaný tež Brothi). První naše zastávka byla stanice
metra Vyšehrad. Kde Pavel (diplomat výpravy, jenž měl a má za sebou
kurz komunikace s lidmi) navrhl, že půjdeme se podívat do Corinthia
tower, což je pěti hvězdičkový hotel asi s pětadvaceti patry. Už od
vchodu bylo zřejmé, že čeština zde bude až na posledním místě. Pavel
se hned pustil (po psychologicku) do recepční, ve smyslu jestli tady
nemají nějakou vyhlídku a snažil ji nalákat sdělením že jsme ČVUT,
což asi zabralo, protože zvedla telefon a zavolala kamsi nahoru
slovy: "Hele jsou tady nějaký kluci z vejšky a chtěli by si něco
vyfotit, všichni mluví česky." Po teto větě řekla ať jedem výtahem do
dvaadvacátého patra. Tam seděla mladá slečna a řekla: "Jděte do lunch
room." Což jsme pochopili až když jsme našli místnost plnou jídla
(viz. foto,které pořídila uklizečka, zřejmě z Ukrajiny,nebo´t jsem jí
vůbec nerozuměl. Na fotce je zprava Dejv, Já, David a Pavel).Vyfotili
jsme odtud Nuselský most a Hradčany.
Díl druhý - Vyšehrad
Když jsme vyšli z Corinthie, chtěli jsme si ji ještě vyfotit od
Kongresového centra, no a když už jsme byli tady navrhl jsem ať jdem
na Vyšehrad, neboť jsem tam ještě nikdy nebyl. Zde jsme si vyfotili
rotundu a já pak ještě panorama s železničním mostem z nedaleké
vyhlídky. Také jsme vyfotili naši školu na Albertově, o která se dá
poznat podle neumytých oken. Pak tu Pavel ještě experimentoval s
hroby slavných (viz. foto - hrob K.H.Máchy) a taky byl přichycen jak
na černo fotografuje vnitřek katedrály a s hlídačem trénoval kurz
komunikace s lidmi údajně až pět minut ne-li víc. (velice se omlouvám
že zatím nedošla řeč na zbytek výpravy, ale Pavel je tak dějotvorná
postava, že kdyby tam nebyl, nebylo by o ničem psát.
Díl třetí - Cesta ke škole a dále až do technického muzea
vedla na Karlovo náměstí, kde jsme byli cestou osočováni do
potenciálních zlodějů člověkem od filmu u mostu (už si nepamatuju jak
se jmenoval) na němž se cosi točilo. Na Karláku (Karlovo náměstí) si
chtěl Pavel vyfotit naší druhou budovu školy s vlajkou, ale vlajka
byla větrem zamuchlaná, a tak ji nakonec ani nefotil. Zato vyfotil
skupinu hiduistů nebo kohosi, která zpívala text obsažený na látce
(řekněme 500 x 1000 mm viz. foto) pořád dokola a u toho protagonovali
jakousi vegetariánskou restauraci. Když už došlo na jídlo, rozhodli
jsme se že půjdeme do Teska něco koupit. Také mi přišla SMS od Dajdy,
který se učil na koleji, s žádostí ať mu koupím deset rohlíků. Na
tržnici za Teskem jsme se řádně posilnily a konečně jsme vyrazili do
technického muzea.
Díl čtvrtý - Technické muzeum
V technickém muzeu nás dodělalo vedro, a proto jsem navrhl podívat se
do dolu. Cestou do dolu lemovaly cestu obrázky z učebnice Vývoj
techniky, která je třeba v prvním semestru na předmět o stejném
názvu, a o které máme jistě každý svůj názor. (pro zasvěcené - byl to
přímo reciproký předmět) Celá prohlídka byla vcelku zajímavá, akorád
Pavel podotkl, že báňské museum v Ostravě je mnohem lepší, což já
nemohu posoudit. Zbylé expozice zabraly také dost času, takže jsme se
dostali ven asi kolem šesté hodiny (ale přesně to nevím).
Díl pátý a poslední - Letná bez fronty na maso
Nedaleko muzea je Letná a tak jsme se rozhodli, že půjdem na metro
přes Letnou, mezitím jsme se ale rozdělili na dvě frakce, z nichž já
a Davis jsme jeli na kolej a Dejv s Pavlem měli v plánu výstup na
Žižkovský vysílač. (příspěvek snad dodá Pavel popř. Dejv) Na letné
jsme potkali strašně moc in-linesků a taky jednu veverku. Zakončení
akce v celé sestavě bylo u Letenského metronomu. (viz. foto)
--- konec ---Tedy dodávám zbylý příspěvek:
Díl pátý a poslední - Žižkovský vysílač aneb frakce Dejvova (Brothiho) a moje
Po příjezdu k věži naši pozornost upoutala jednoznačně miminka. To jsou takové ty blackfleky (viz. foto). Vyjeli jsme nahoru a kde nic tu nic. Výhled do centra byl zaslepen zapadajícím sluncem, takže se nám naskytl pohled pouze parciální. Museli jsme uznat, že výška vysílače není nejvyšší, neboť např. v Rusku mají přes 500 metrů vysoký. Cestou zpět jsme procházeli kolem krematoria, tedy kostela na náměstí Jiřího z Poděbrad.Díl šestý a ještě poslednější - baráky
To už se psal další den kdy naše frakce B (tedy já a Brothi) navštívila vysokou budovu fakulty architektury, aby mohla spatřit nejprve hotel Holiday Inn a za ním krásný bílý pás panelových domů, a následně i budovu fakulty strojní (naší) v Dejvicích. A poslední fotka je z Karláku, to je taky naše škola, avšak tento den tu již vlajka nevisela.
04.09.2002